Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

otvický Zpravodaj č.2/2016

občasník Kulturní komise při Zastupitelstvu obce Otvice – únor 2016

 

Téma Zpravodaje: Odpady

Dnešní Zpravodaj se bude převážně věnovat problematice s odpady. Naše obec se sice může řadit mezi ty, které v oblasti odpadů mají dobré výsledky, to však neznamená, že je u nás všechno v pořádku. S nadsázkou lze použít známé rčení o průměrné půlce kuřete pro každého, jeden má kuře celé a druhý nemá nic.

Stejně tak se to má s odpady v naší obci. Jsou občané, kteří třídí odpad s obdivuhodnou pečlivostí a najdou se i tací, co s tříděním odpadů ještě ani nezačali.

Zákon o odpadech je poměrně přísný jak na způsob nakládání s odpady, tak i na evidenci o tom, kolik odpadů v obci vytřídíme, využijeme a kolik toho skončí na skládce. A právě evidence nám ukazuje, že statistika nuda je, má však cenné údaje.

Před několika málo dny jste dostali do svých schránek výkaz odměn za tříděné odpady. Celkem bude vyplaceno na odměnách za vytříděný papír, plasty, sklo, kovy a el. přístroje více než 37 tis. Kč, tj. skoro šedesát korun na občana. Za průměrné třídění odpadů lze tedy snížit náklady na odpad o 15%, avšak ti lepší ušetří až 30%. Naopak není málo těch, kteří mají náklady v plné výši, tedy 400,- Kč za rok.

Bohužel, tak jak je to vždy v kolektivním systému, doplácejí ti lepší na ty pohodlné a na ty, kteří si své povinnosti řádně neplní. Jak je to možné, když se vyplácí odměny za tříděný odpad podle vytříděného množství? Odpověď hledejme ve skutečnosti, kam putuje takovýto nevytříděný odpad od občanů. Odpad samozřejmě končí na skládce, nikdo ho nevyužije a tím pádem za něj ani žádné finance nedostaneme. Ba naopak, za uložení odpadů na skládce se tvrdě platí a to za každý kilogram téměř 2,- Kč. A tak za papír, plasty, nebo za sklo, které skončí na skládce, namísto abychom dostali jednu korunu za papír a sklo, nebo za plast až 4 koruny, naopak musíme platit my všichni, neboť veškeré náklady na svoz a ukládání odpadů se rozpočítávají právě do ročního poplatku za odpady.

Někdo sice může namítnout, že poplatek se stejně nesníží, neboť náklady na odpady jsou vyšší, než obcí požadovaných 400 korun za rok a tak pokud se tyto výdaje sníží, ušetří pouze obec. Ano, to je pravda, ale ušetřené peníze může obec využít na další potřebné věci pro všechny naše občany.

V dnešním Zpravodaji nechceme probírat celou problematiku odpadů, zaměříme se jen na některé vysvětlení jak nakládat se základními druhy odpadů a jak funguje systém svozu odpadů v obci a co nás nejvíce v této oblasti trápí.

 

Co se třídí

I v našem Zpravodaji začneme tam, kde bychom měli u odpadů začít nejdříve, tedy s tříděním. V naší obci se třídí podle obecně závazné vyhlášky následující druhy odpadů: papír, bílé a barevné sklo, plasty, biologicky rozložitelný odpad, kovy, guma, nebezpečný odpad. Po vytřídění těchto složek se následně zbývající odpad vytřídí na objemný odpad a zůstane tzv. zbytkový odpad, který se ukládá do černých odpadových pytlů.

Povinnost třídit nám ukládá jak zákon, tak i obecně závazná vyhláška a tak pokud by obecní úřad postupoval striktně podle zákona, měl by ty občany, kteří netřídí, hnát k odpovědnosti a projednávat tyto skutečnosti před přestupkovou komisí. My se snažíme jít cestou opačnou a za třídění občany odměňujeme. To však neznamená, že nezodpovědný občan před komisí neskončí.

Vraťme se však k samotnému třídění. Základní suroviny, jako je například papír, sklo, nebo plasty se nejlépe vytřídí tak, že se do zbytkového odpadu vůbec nedostanou. Pokud je tedy v domácnosti dáváme do oddělených nádob, nebo pytlů, pak již stačí je odevzdat třikrát týdně na sběrném dvoře, nebo je odložit jednou týdně do barevných pytlů před své nemovitosti. V tomto případě je však nutné, aby v jednom pytli byl jen jeden druh tříděného odpadu. Často se stává, že jsou sice odpady vytříděné, ale v jednom pytli je smíchán plast, konzervy, papír i rozbité sklo. S takto vytříděným odpadem nelze naložit jinak, než že putuje na skládku. Stejně tak není možné považovat za vytříděný odpad např. konzervy, či plastové vaničky se zbytky potravin, znečištěný papír, nebo jakékoliv přiložení zbytkového odpadu do vytříděných složek.

Bohužel až 50% pytlů s vytříděným odpadem před nemovitostmi není možné využít jako tříděný odpad pro výše uvedené chyby. Zatím si marně lámeme hlavu, jaký systém najít, aby se tak nedělo a bylo možné využít vytříděné odpady jako suroviny, avšak bez pomoci občanů se zde neobejdeme. Nesvážet pytle s tříděným odpadem od nemovitostí a stanovit povinnost odkládat je pouze na sběrném dvoře nepovažujeme za správnou cestu a tak obecní úřad uvažuje o možnosti ukládat tříděný odpad do menších pytlů tak, aby nebylo nutné je doma skladovat delší dobu a provádět svoz tříděných odpadů dvakrát týdně a to v pondě lí a ve čtvrtek. Podmínkou zavedení častějšího svozu s menšími pytli bude dohoda s dodavateli barevných pytlů, aby pytle byly dobře barevně odlišitelné podle druhů vytříděných odpadů.

Ostatní vytříděný odpad, jako je biologicky rozložitelný odpad, kovy, guma a nebezpečné odpady, bude i nadále možné odevzdávat zejména na sběrném dvoře. Pouze nasekanou trávu bude obec odvážet v období duben - listopad od nemovitostí a to pouze z typizovaných nádob na bioodpad. Nádoby je možné zakoupit na obecním úřadě. Naopak zamícháním nasekané trávy do černých pytlů na zbytkový odpad bude řešeno neodvezením takto naplněného pytle a při opakování prohřešku budou občané zváni na přestupkovou komisi.

Samostatnou kapitolou jsou nebezpečné odpady, např. zbytky zahradních postřiků, barev, baterie, léky, zářivky  a pod. Ani ty nepatří do černých pytlů a je nutné je odložit do sběrného dvora.

Ostatní odpad k vytřídění, kovy, guma, nebo velké tvrdé plasty se také odkládají na sběrném dvoře do příslušných boxů.

Po veškerém vytřídění, které jsme dosud uvedli, zůstane k odložení zbytkový komunální odpad. Objemné složky zbytkového komunálního odpadu se odkládají do příslušného kontejneru na sběrném dvoře, a nebo každou první sobotu v měsících duben, květen, červen a září, říjen, listopad před své nemovitosti. Do kontejneru na objemný odpad nepatří černé pytle se zbytkovým odpadem! Z hlediska skládky se sice jedná o obdobný odpad, za který platíme stejné poplatky, a odpad skončí na stejném místě, avšak odvoz objemného odpadu je prováděn dodavatelskou firmou a tím pádem obec platí vyšší náklady na odvoz. Navíc ke kontejneru musí speciální vozidlo též přijet a po odvozu zase odjet do místa objednané firmy a tak obec platí vyšší náklady. Přitom pro černé pytle tak jako tak jezdíme pravidelně až k vašim domům a tento svoz vlastními prostředky a vlastními zaměstnanci je cenově velmi výhodný.

A jsme u konce třídění, zbývá nám pokud možno co nejméně odpadů nevyužitelného, který putuje do černých pytlů a na skládku. O nich však v jiném článku.

 

Sklo

vhazuje se do kontejneru na sběrném dvoru. U nás se sklo podle barev netřídí, důvodem je, že firma, která od nás sklo odebírá, toto třídění nepožaduje. Vytříděné sklo není nutné rozbíjet, bude se dále třídit! Díky svým vlastnostem se dá skleněný odpad recyklovat do nekonečna.

Do kontejneru můžeme vhazovat barevné sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, dále sklo čiré, tedy sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin a rozbité skleničky. Vhodit do kontejneru můžete také tabulové sklo z oken a ze dveří.

Do kontejneru nepatří keramika a porcelán. Nepatří sem ani autosklo, zrcadla nebo třeba drátované sklo, zlacená a pokovená skla. Vratné zálohované sklo vracejte zpět do obchodu.

 

Plast

patří do červeného plastového pytle, postupně přejdeme na barvu žlutou. V průměrné české popelnici zabírají nejvíc místa ze všech odpadů, proto je nejenom důležité jejich třídění, ale i sešlápnutí či zmačkání před vyhozením. V naší obci se spolu s plastovým odpadem třídí i nápojové kartony. Záleží na podmínkách a technickém vybavení třídících linek v okolí. Mimo níže uvedených značek do těchto kontejneru můžete vyhazovat i odpady označené číslem 7.

Do pytlů na plasty patří fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET láhve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balící fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků a další výrobky z plastů.

Pěnový polystyren sice patří mezi odpady z plastu, zdejší třídírna je však zatím od nás neodebírá a dosud jsme nenašli vhodného odběratele odpadu.

Naopak do pytlů na plastové odpady nepatří mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky.

 

Papír

patří do modrých plastových pytlů, nebo přímo do označeného boxu na sběrném dvoře. Ze všech tříděných odpadů právě papíru vyprodukuje průměrná česká domácnost za rok hmotnostně nejvíc. Obaly z papíru jsou označeny značkami:

Odevzdat můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okénky sem můžete také vhazovat, Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Zpracovatelé si s nimi umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku!

Do pytlů na papír nepatří celé svazky knih (vhazovat pouze bez vazby, ve větším počtu patří na sběrný dvůr), uhlový, mastný nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do papíru, ale do černých pytlů na zbytkový odpad!

 

Nápojový kartón

známý jako krabice na mléko nebo víno. V naší obci se vhazuje společně do plastů. Pokud nastane ve třídění této komodity změna, budete včas informováni. Na nápojových kartonech jsou tyto značky:

Označení nápojových kartonů
Mezi nápojové kartony patří krabice od džusů, vína, mléka a mléčných výrobků, které je potřeba před vhozením do kontejneru řádně sešlápnout.

Mezi nápojový kartón nepatří „měkké" sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku. Neodhazujte sem ani nápojové kartony obsahující zbytky nápojů a potravin.

 

 

Historie černých pytlů

Symbolem otvických odpadů jsou černé pytle. Když před více než 15ti lety jsme v obci přecházeli od popelnic k pytlům, vedli nás k tomu ekonomické důvody. Finančně se nám systém skutečně osvědčil, navíc nám přinesl i některé nechtěné efekty, někdy dobré, někdy ty horší.

Tím nejvýraznějším vedlejším efektem, na rozdíl od popelnic, je mnohem vyšší odhalení co se v odevzdávaných odpadech nachází. Na jednu stranu se tak lze velmi snadno dozvědět, jak občan žije, jak utrácí, za co utrácí, jak je spořivý, či rozhazovačný, jak se chová k životnímu prostředí a jaký má přístup k životu vůbec, na druhou stranu pytlový systém vedle finančního efektu nutí občany odpady více třídit, chovat se více ekologicky a zodpovědněji.

Na jednu stranu pytlový systém obci šetří peníze, na druhou stranu peníze jsou příčinou hledání mezer v systému s odpady některými občany. Jedním z důvodů zavedení pytlového systému byla skutečnost, že občané své odpady pálili v sudech na zahradě, nebo přímo ve svých starých kotlích. Odkládání odpadů do popelnic bylo nepřehledné a tak se nám v uzavřených nádobách objevily například autobaterie, mrtvá domácí zvířata apod.

Ve spojení s umístěním jednoho kontejneru na veřejném prostranství se stávalo, že občané si popelnici nepořídili, poplatek za odpad neplatili, odpad buď spálili, v lepším případě odvezli ke kontejneru, nebo je v tom horším případě odhodili za vesnici.

Se zavedením pytlů se neplatil paušální poplatek, ale cena byla stanovena za jednotlivý odevzdaný pytel včetně uložení na skládku. Časem vedl tento způsob k přeplňování pytlů a zároveň vidina úspory vedla některé občany k odvozu odpadů do městských kontejnerů, nebo stále tehdy neodstraněnému nešvaru, vyhozením odpadů za ves.

Na přelomu tisíciletí se podařilo obci sehnat peníze na odstranění veškerých černých skládek za obcí a zároveň na vybudování sběrného dvora. Nastala éra prvního třídění odpadů a razantního snížení množství odpadů odváženého na skládky. Zároveň jsme přišli jako první z okolních obcí s odměnami za vytříděné odpady. Zároveň jsme museli přistoupit na paušální platby za odpad. Důvodem byl jak zákon o odpadech, tak i skutečnost, že pro ušetření koruny je mnohdy občan ochoten udělat cokoliv. Příjmy za odpady se postupně snižovaly a z důvodů platby za jednotlivé pytle byl odpad dáván kamkoliv, jen ne do pytlů.

Zavedením stejných poplatků pro všechny se nám opětovně zvýšil objem odpadů odvážených na skládku a při poskytování pytlů zdarma se objem spotřebovaných pytlů postupně zvýšil na dvojnásobek. Ne vždy byly pytle používány jen na odpady.

Snahou vrátit zpět zvýšení třídění odpadů bylo zvýšení odměn za tříděné odpady a zahrnutí více komodit do odměňovaných. Dále byl snížen paušální poplatek za odpady a část nákladů se přesunula zpět do prodeje odpadových pytlů. Zajímavostí při zavedení platby za pytle bylo, že objem odpadu na skládku se celkově nezvýšil, k odvozu však stačilo již jen 60% původně rozdávaných pytlů. Na druhou stranu se opět zvýšilo naplnění pytlů. Pro podporu třídění jsme začali přidávat k zakoupeným černým pytlům i pytle na tříděný odpad.

Pytlový systém se snažíme neustále přizpůsobovat potřebám občanů i podmínek zákona o odpadech. V současné době se uvažuje o zavedení svozu dvakrát týdně a to v pondělí a ve čtvrtek. Ve stejných dnech by se zároveň svážel i tříděný odpad. Snahou bude zajistit i pytle s menším objemem, abychom vyhověli i občanům s malým objemem odevzdávaných odpadů.

Celý systém se i nadále budeme snažit provozovat za rozumné, tedy nízké náklady. Na druhou stranu musí občané pochopit, že zadarmo se to dělat nedá a společně nejvíce ušetříme dodržováním stanoveného systému, na rozdíl od úspor jednotlivců ve smyslu:

- pytle nekupuji, odpad z domácností hodím do kontejneru na objemný odpad, nebo do odpadkových košů v ulicích, případně ho odvezu do jiného města

- do odpadu zamíchám vždy trochu suti, abych za ní nemusel platit

- třídit nebudu, je to moc práce

- z elektro přístrojů vyberu, co se mi hodí, zbytek odvezu na sběrný dvůr

- odměny za tříděný odpad se vždy hodí, papír beru od firem, nebo si obstarám balíky neroznesených letáků

- jsem podnikavý a proto odpady ze své firmy odevzdávám jako odpady z domácností, firma, což znamená já, ušetří

- nádobu na biodpad kupovat nebudu, tu trochu trávy vždycky nějak do černého pytle narvu.

- do tříděného papíru, nebo plastu něco přihodím, váhu to nepoškodí a mě to přihodí nějakou tu kačku

Ne, ne, raději více způsobů "šetření" uvádět nebudeme, mohly by se stát inspirací.

Na webových stránkách je v současné době spuštěna anketa, zda by občané přivítali zvýšení frekvence odvozu tříděného a zbytkového odpadu od nemovitosti na dvakrát v týdnu. Jaký na to máte názor vy? Dejte nám vědět buď prostřednictvím ankety, nebo jen ústní informací obsluze sběrného dvora, nebo na obecním úřadu.

 

Optické sítě.

V minulém týdnu jste obdrželi do svých poštovních schránek tiskopisy k vyjádření ke stavbě optických sítí. Většinu informací majitelé nemovitostí obdrželi v přiložených letácích a informacích, proto v našem Zpravodaji nebudeme výhody optické sítě opakovat. Co možná nebylo zřejmé z přiložených letáků, je informace, že souhlasem se zavedením optické sítě se nezavazujete k objednávce jakékoliv služby. Přípojka bude připravena pro případné pozdější rozhodnutí, zda využijete služeb poskytovatelů kabelových televizí, či Internetu. Vězte dále, že optická síť bude veřejná a tudíž nikdo nebude vázán si vybrat určité poskytovatele služeb, ale bude si vybírat ze všech dostupných na trhu.

Obci optická síť umožní zavedení kamerového systému, který pokryje nejvíce frekventovaná, či riziková místa. Uzlové body jsou již v projektu zapracovány a obec si od instalace kamerového systému slibuje zvýšení bezpečnosti a ochrany majetku v obci, snadnější odhalení případných vandalů, nebo zlodějíčků.

Výstavba proběhne ve druhé polovině letošního roku. Zastupitelstvo obce stanovilo investorovi podmínku max. rozkopanosti ulic na dvě, až po následné úpravě všech povrchů, mohou být prováděny výkopy v navazující ulici. Radnice věří, že zavedením moderní optické sítě bude ku prospěchu občanů žijících v obci.

 

Komunitní centrum

Na posledním zasedání zastupitelstva obce bylo rozhodnuto o koupi nemovitosti, která se nachází naproti obecního úřadu. Koupě objektu zapadá do plánů obce revitalizace návsi a zřízení tzv. komunitního centra. Komunitní centrum je místo pro setkávání občanů obce, kde tráví svůj volný čas. V nově koupeném objektu se plánuje postupně zřídit nový obchod smíšeného zboží, přemístit do prostor i kadeřnictví a pedikúry. V dalším volném prostoru budou upraveny místnosti pro klub seniorů, klub mladých turistů, nebo místnost pro drobné sportovní aktivity. Do objektu bude dále soustředěna i místní knihovna, či keramická dílna.

Venkovní prostor zakoupené nemovitosti hodláme využít pro posezení u ohýnku, či pro malé sportovní aktivity, jako je petanque, ruské kuželky, nebo venkovní posilovací stroje.

Komunitní centrum by mělo být součástí revitalizované návsi, kde se plánuje rekonstrukce mateřské školy, demolice závadných a architektonicky nevhodných objektů kadeřnictví a prodejny potravin a na uvolněném místě se vybuduje parčík navazující na rekonstruovanou požární nádrž, které chceme vrátit podobu obecního rybníčku. Součástí plánů jsou také fasády obecního úřadu, bytovky a kostela, kdy bychom rádi instalovali nové funkční hodiny.

Celý projekt je zatím tzv. v plenkách a povede se k němu jistě obsáhlá diskuse. Vedení obce by chtělo mít připraveny plány do roku 2018, abychom mohli využít k financování dotace z evropských zdrojů tak, aby vše bylo hotovo do konce roku 2020.